„Benutzer:Harke/Hungermauer (Prag)“ – Versionsunterschied
ŠJů (Diskussion | Beiträge) |
K sjednocení souřadnic (likvidace {{Geo_cz}}); kosmetické úpravy |
||
| Zeile 4: | Zeile 4: | ||
V roce [[1624]] byla zeď opravena, v polovině [[18. století]] pak z příkazu císařovny [[Marie Terezie]] dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. [[1923]]–[[1925]], [[1975]]) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď. Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní [[kupole]] dnešní [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] [[Alois Martin David]], když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh [[Praha|Prahy]] a [[Drážďany|Drážďan]]. |
V roce [[1624]] byla zeď opravena, v polovině [[18. století]] pak z příkazu císařovny [[Marie Terezie]] dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. [[1923]]–[[1925]], [[1975]]) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď. Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní [[kupole]] dnešní [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] [[Alois Martin David]], když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh [[Praha|Prahy]] a [[Drážďany|Drážďan]]. |
||
==Pověsti== |
== Pověsti == |
||
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Prague.jpg|thumb|Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od [[Václav Hollar|Václava Hollara]] ze 17. století]] |
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Prague.jpg|thumb|Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od [[Václav Hollar|Václava Hollara]] ze 17. století]] |
||
Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k [[hladomor]]u, který vypukl v roce [[1361]]. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské [[Chudina|chudiny]] a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna. |
Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k [[hladomor]]u, který vypukl v roce [[1361]]. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské [[Chudina|chudiny]] a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna. |
||
| Zeile 19: | Zeile 19: | ||
* {{commonscat|Hladová zeď}} |
* {{commonscat|Hladová zeď}} |
||
{{ |
{{Souřadnice|50.0831083|14.394975|typ=landmark|zobrazení=top}} |
||
[[Kategorie:Zdi]] |
[[Kategorie:Zdi]] |
||
Version vom 2. März 2016, 15:07 Uhr
[[Soubor:Praha Petrin Hladova zed.jpg|thumb|Hladová zeď nad Újezdem]] Hladová zeď, někdy nazývaná také Zubatá, německy die Hungermauer, je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal v letech 1360–1362 postavit český král Karel IV., aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi (bastiony). Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům.
V roce 1624 byla zeď opravena, v polovině 18. století pak z příkazu císařovny Marie Terezie dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. 1923–1925, 1975) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď. Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní kupole dnešní Štefánikovy hvězdárny a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel klementinské hvězdárny Alois Martin David, když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh Prahy a Drážďan.
Pověsti
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Prague.jpg|thumb|Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od Václava Hollara ze 17. století]] Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské chudiny a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna.
Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech Václava Hájka z Libočan nebo Bohuslava Balbína, který ve svém vlasteneckém díle píše:
- Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.
Literatura
Externí odkazy
- Commons: Hladová zeď – Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien
